Zajištění stavební jámy a realizace sanační a trvalé injekční
clony na vtokovém objektu

V posledních desetiletích postihly území České republiky opakovaně extrémní povodně, jejichž velikost překročila dosud zaznamenaná maxima. Přestože významné přehradní stavby v průběhu těchto povodní obstály, byly v ČR na základě vyhodnocení situace na jednotlivých vodních dílech přijaty nové, podstatně přísnější předpisy pro posuzování bezpečnosti vodních děl za povodní. Na významné části přehrad v ČR byl následně nastartován program opatření pro zvýšení bezpečnosti tak, aby přehrady dokázaly převést stanovenou tzv. kontrolní povodeň. To v řadě případů vyvolalo potřebu převedení významně větších průtoků, než na které byly přehrady původně navrženy.

U VD Orlík bylo třeba navrhnout taková opatření, která dokážou odolat i zcela extrémním povodním a bezpečně převést desetitisíciletou povodeň s kulminačním průtokem 5300 m³/s.

Vývoj optimálního projekčního řešení trval u tohoto vodního díla zhruba 20 let. Výsledkem je projekt nového doplňkového bezpečnostního přelivu, který se nachází na pravém břehu mimo hlavní těleso hráze. Tvořen je objektem vtoku se třemi poli, hrazenými segmentovými uzávěry, šířky 13,3 m a výšky 8,15 m. Na něj navazuje konstrukce skluzu celkové délky 360 m. Ta vyžadovala vývoj náročné betonové směsi, ukládané do extrémního sklonu 40 % bez horního bednění. Při výstavbě se počítá se spotřebou více než 50 000 m³ konstrukčního vodostavebního železobetonu.

Součástí rozsáhlého projektu budování nového bezpečnostního přelivu
na VD Orlík jsou i četné práce speciálního zakládání, prováděné
společností Zakládání staveb, a. s.

Jejich hlavní část se uskutečnila na objektu vtoku a spočívala v zajištění obvodu stavební jámy pažicími konstrukcemi různého typu: jednalo se o kotvené pilotové, mikropilotové a záporové stěny a štětovou stěnu instalovanou do rýhy hloubenou technologií podzemních stěn vyplněnou samotuhnoucí suspenzí.
Z důvodu neočekávaných proměnných geologických podmínek ve skalním podloží pode dnem stavební jámy způsobujících nečerpatelné přítoky do stavební jámy vtoku bylo nutné na části obvodu stavební jámy realizovat dodatečnou injekční sanační clonu. Ta nakonec zabezpečila utěsnění stavební jámy. Zvládnutí této rozsáhlé geologické anomálie v podloží hluboko pod dnem stavební jámy pomocí horninové injektáže je významným technickým úspěchem. V takto utěsněné stavební jámě bylo následně již možné zahájit vestavbu železobetonových konstrukcí objektu vtoku a provést i projektem navrženou obnovu původní trvalé injekční clony hráze.