Článek pojednává
o efektivním způsobu zajištění poměrně hluboké stavební jámy v hrubých
štěrcích vltavské terasy. Požadavek na vodotěsné zapažení zde byl splněn
instalováním dočasných štětových stěn vibrovaných do předtěžené rýhy vyplněné
těsnicí jílocementovou směsí.
River City Prague
je nově vznikající multifunkční administrativně-
-obchodní centrum na uvolněné lokalitě na Rohanském ostrově. Nově budovaná
stavba bude obsahovat hotelový komplex, podzemní garáže, množství kancelářských
prostor a další prostory. Bude mít maximálně tři suterény a jedenáct nadzemních
podlaží. Nosné konstrukce objektu jsou z monolitického železobetonu. Založení
objektu je navrženo jako plošné na základové desce, a to v různých úrovních
dle členění objektu. Obvodové konstrukce suterénů byly navrženy z vodostavebného
betonu bez dodatečných izolací.
Návrh technického
řešení
Relativně
hlubokou a různě členěnou stavební jámu v prostředí navážek a sedimentů
vltavské terasy bylo vzhledem k blízkosti řeky nutno vodotěsně zapažit.
Přitom úroveň skalního podloží, do něhož bylo zapotřebí zahloubit pažicí
konstrukce, se v místě stavby pohybuje v rozmezí 12–15 m pod stávajícím
terénem.
Společnost
Zakládání staveb, a. s., provedla na lokalitě tři beranicí zkoušky, které
prokázaly neprůchodnost spodní části vltavské terasy, tvořené hrubozrnnými
až balvanitými písčitými štěrky. Před instalací štětových stěn z profilů
Larsen IIIn bylo proto navrženo provést po celém obvodu jámy předtěžení
těsnicí podzemní stěnou a do tuhnoucí jílocementové směsi
pak instalovat štětové stěny, které přeberou pažicí funkci v místě výkopu.
Kotvení štětových stěn bylo navrženo v jedné až dvou úrovních zemními
předpjatými pramencovými kotvami. Pažení stavební jámy nad úrovní spodní
vody mělo být provedeno záporovým pažením.
Všechny pažicí konstrukce
byly navrženy jako dočasné, tj. po dokončení stavby se předpokládá jejich
postupná demontáž a vytažení.
Dodavatelem pažení stavební jámy byla firma Zakládání Group, a. s., projekt
zpracoval ing. Petr Nosek. Dodavatelem beraněných štětových stěn a zápor
byla a. s. Zakládání staveb.
Realizace
V první řadě se řešila
otázka složení jílocementové směsi. To mělo být takové, aby směs po vytvrdnutí
byla schopna odolávat vodnímu tlaku ve spodních partiích těsnicí podzemní
stěny, kam nedosahuje štětová stěna. Současně však její pevnost měla být
taková, aby štětové stěny bylo možno po ročním působení vytáhnout.
V
laboratoři Zakládání staveb, a. s. byly pro složení směsi stanoveny tyto
parametry: pevnost v tlaku 0,5 MPa po 28 dnech, stabilita směsi při odstoji
2 % obj. za 2 hodiny.
Práce na zajištění stavební jámy byly zahájeny v únoru 2001. Podzemní
stěna byla těžena soupravou Liebherr s osazeným drapákem SOILMEC BH 12
š. 60 cm. Beranění se provádělo vibrační soupravou ICE 416L na nosiči
RDK 300.
Osazování štětových stěn do tuhnoucí jílocementové stěny probíhalo s odstupem
asi tří dnů; provádění v dřívějším termínu by komplikovala přílišná koncentrace
techniky na jednom místě a také by hrozilo nebezpečí separace jednotlivých
složek v důsledku vibrování dosud tekuté směsi. Proti pozdějšímu nástupu
na vibračně osazované štětovnice stála zase skutečnost postupně nabíhající
pevnosti směsi.
Štětovnice byly před
osazením do jílocementové těsnicí stěny natírány separačním olejem pro
zajištění jejich bezproblémového vytahování po téměř jednom roce zabudování.
Pevnost jílocementové stěny totiž dosáhne dle předpokladů hodnoty 0,8
MPa a nevytažené štětovnice by výrazně ovlivnily ekonomický výsledek stavby.
|