Tabulka/databáze, která byla v časopise EFFC poprvé k vidění v čísle „Autumn 2000“, obsahuje základní údaje o podnicích registrovaných v Asociaci. Jedná se např. o roční obraty uskutečněné v zemi, kde je podnik registrován s doplněním podílu na celoevropském a světovém trhu v oboru speciálního zakládání staveb (dále SZS), počty zaměstnanců, typy nabízených technologií SZS.

Uvedeny jsou i doplňující informace – jména kontaktních osob, adresy, telefony, faxy, e-maily a internetové stránky. Vše je přehlednou tabulkovou formou uspořádáno podle národních asociací. Odhaduji, že se jedná o první publikované údaje omezené pouze na trh speciálního zakládání staveb.
Při zkoumání tabulky se nabízela myšlenka pracovat s údaji nejen jako s přehledně zpracovaným adresářem, ale pokusit se z nich „vytáhnout“ i hospodářské a tržní souvislosti v oboru SZS. Takovou první orientaci poskytnou sumární hodnoty, seskupené na základě provedení různých výběrů; další barvitější vnímání nabízejí grafy a nezáživný tabulkový terén se rázem stává přehlednějším, představy, dedukce a hledání souvislostí začínají být objevnou zábavou.

Směřování evropského stavebního trhu speciálního
zakládání staveb
K vytvoření ucelenějšího obrazu o evropském trhu SZS je užitečné mít k dispozici základní vstupní představu o jeho celkovém objemu, který např. porovnáme s celkovým evropským ročním HDP: celkový roční obrat na evropském tru SZS za asociaci EFFC je dle tabulky ohodnocen cifrou 13 134 000 000 EUR (k dnešnímu datu 1.12. 2001 to odpovídá asi 433 mld Kč ) což je samozřejmě nepředstavitelně veliké číslo, ale ve srovnání s celkovým ročním HDP evropských zemí představuje pouze podíl 0,2 % až 0,5 %. V hospodářství evropských zemí je tedy odvětví speciálního zakládání staveb velice úzkým segmentem, v němž pracuje 53 650 lidí.

Pro orientaci lze uvést, že roční obraty v oboru stavebnictví v jednotlivých evropských zemích se pohybují mezi 4 % až 12 % z celkového HDP. Např. 12 % z HDP má Německo, podobně vysoký podíl má i Španělsko – nad 11 %. V ČR představují stavební investice 9 % z HDP, po 4 % má polské a maďarské stavebnictví.

Celkové roční obraty podniků v asociaci EFFC

Klasický pohled – národní ukazatele
Hodnoty týkající se stavební výroby v segmentu SZS jsou v tabulce/databázi seřazeny a roztříděny podle země původu, kde je podnik zaregistrovaný, jedná se tedy o tzv. národní čísla. Údaje v koláčových grafech (obr.1, 2) vyjadřují podíl jednotlivých evropských zemí na celkovém obratu uskutečněném v oboru SZS (pro roky 1999 a 2000).
Zajímavé je například zjištění, že plošně (i počtem obyvatel) malé země jako Rakousko a Holandsko jsou v SZS poměrně značně produktivní. Při porovnávání údajů z let 1999 a 2000 lze vyčíst i malé meziroční výkyvy na trzích v Německu, Francii a Velké Británii.

Nadnárodní pohled
Po seřazení všech firem SZS bez ohledu na zemi registrace, jenom podle velikosti objemu ročních obratů a po sloučení prvních 9 největších dodavatelů – nadnárodních „leadrů“ speciálního zakládání staveb – vynikne vztah mezi skutečně národními podniky – firmami které zakládají stavby převážně na domácí půdě – a podniky nadnárodními, které podnikají v širším světovém měřítku. Zde je vidět, že nadnárodní společnosti pokrývají svojí produkcí až 60 % trhu SZS (obr. 3). 60 % představuje velký podíl, ale ve srovnání s jinými odvětvími národních ekonomik, kde je konkurenční prostředí mnohem silnější a trhy jsou plně obsazeny, není výjimkou, že první 3 nadnárodní společnosti pokrývají až kolem 80 % trhu a ostatních 200 až 300 podniků se pere o jeho zbývajících 20 %.
Z touto znalostí lze s jistou pravděpodobností předvídat i budoucí vývoj – i v příštích letech budou pokračovat fúze a slučování velkých podniků (tak jak to předvedly nedávno společnosti Soletanche s Bachy). Významný vliv na vývoj stavebnictví východní Evropy bude mít i ve Švédsku registrovaná Skanska, která má už dnes velký podíl na trhu SZS v Británii.

Dodavatelé SZS podle velikosti celkového ročního (nadnárodního) obratu
V Evropské asociaci, kde je registrováno 241 firem zaujímá Zakládání staveb, a. s. 59 místo (obr. 4). V grafu je přerušovanou modrou linkou uveden i rok 1999; přerušení naznačuje, že některé společnosti v minulém roce buď neuvedly správné údaje nebo se do asociace přihlásily až v roce 2000 nebo zanikly. Pokud by byly k dispozici úplné statistické údaje, bylo by z tohoto pohledu možné vysledovat i meziroční vývoj.

Podniky plně universální v oblasti SZS
V databázi/tabulce uvádějí podniky i druhy technologií, které ovládají a které jsou tedy schopné dodávat. Když se udělá filtr pro společnosti, které jsou doma ve všech typech technologií SZS (např. piloty, podzemní stěny, zpevňování zemin, kotvení, čerpání a odvodňování plus vlastní zkušební laboratoř), tj. firmy technologicky universální, vychází zajímavé zjištění, že všichni členové české asociace zůstaly ve výběru. Ve světě si plnou universalitu prací SZS udržuje jenom cca 50 podniků z celkového počtu 241. V tomto srovnání zaujímá Zakládání staveb, a. s., zhruba 22 příčku (obr. 5).

Srovnání s evropskými zeměmi
Závěrem uveďme graf, v němž jsou země seřazeny podle poměru národního obratu v segmentu SZS ku celkovému národnímu HDP. Na konci vodorovné osy grafu jsou uvedeny i hodnoty pro dodavatele z Eurozóny, ze zemí v OECD EU a z patnácti členských zemí Evropské unie, vyznačené jako „EU“ průměry (obr. 6).

Vzhledem k velkým investicím do stavebnictví například ve Španělsku (12 % z HDP v roce 1999) je překvapivé, že španělský trh ve speciálním zakládání je pod EU průměrem a měl by tedy teoreticky být poměrně atraktivní pro práci v tomto oboru, též Itálie a Belgie si zaslouží podrobnější studium. Na druhou stranu je ale při věštění ze „skleněné koule excelovské tabulky“ na místě opatrnost, protože bližší seznámení se se skutečným stavem může přinést i jiný pohled na věc: např. Španělé, Italové i Belgičané mají všechna velká města vybavená prostorným a odborně založeným podzemím, vše už mají zainjektováno, podtryskáno a postaveno na pilotách.

Závěrem
Prosím čtenáře, aby uvedené údaje brali jako globální orientaci na evropském trhu SZS. Práce a studium s databází ukázaly, že mnoho podniků uvádí své údaje o evropském a mezinárodním podnikání z různých úhlů pohledu; několik logicky očividných nesrovnalosti se mi povedlo objevit a odstranit. Tabulka/databáze tedy nebyla zpracována s účetní přesností, na kterou jsme zvyklí z domácích statistik. Nicméně věřím, že zde publikované informace mají alespoň orientační hodnotu a budou zajímavou informací, či návodem k podrobnějšímu zkoumání a poznávání trhu speciálního zakládání staveb.

Ing. Ján Bradovka, Zakládání Group, a. s.
Grafy: autor