5. slovenská geotechnická konference,
Optimalizace geotechnických konstrukcí

Slovenská geotechnická konference se ve čtyřech tematických okruzích zabývala optimalizací geotechnických konstrukcí. Příspěvky z oblasti teorie i praxe byly věnovány inženýrskogeologickému průzkumu, charakteristikám zemin, speciálnímu zakládání, stavebním jamám a problematice výstavby štol, tunelů a přehrad.

Mezinárodní slovenská geotechnická konference, konaná každoročně na půdě Stavební fakulty Slovenské technické univerzity, si již získává svoje stálé místo v programu odborných geotechnických akcí. Důkazem toho je více než sto padesát učastníků ze Slovenska, Česka, Japonska, Rakouska, Polska, Běloruska a Švýcarska, kteří se ve dnech 18. a 19. září 2001 sešli, aby si vyslechli příspěvky na téma „Optimalizace geotechnických konstrukcí“.

Současná geotechnika disponuje množstvím prostředků pro průzkum, navrhování, realizaci i kontrolu chování podloží a stavebních konstrukcí. To umožňuje řešit širokou škálu konkrétních geotechnických problémů. Poznatky z praxe však nesvědčí o tom, že by se vždy hledaly a využívaly nejvhodnější postupy, které se vyznačují spolehlivostí, hospodárností i rychlostí výstavby. Proto se vybrané téma setkalo s velkým ohlasem a zájmem odborníků, kteří na dané téma zaslali padesát osm příspěvků, jež byly nejen uveřejněné ve sborníku, ale většinou je jejich autoři prezentovali přímo při jednání konference.

Přípravný výbor pod vedením prof. ing. Jozefa Hully, DrSc. rozdělil hlavní téma konference do následujících tematických okruhů:
• Inženýrskogeologický průzkum a sesuvy;
• Výpočtové charakteristiky a zlepšování zemin;
• Základy a stavební jámy;
• Štoly, tunely a přehrady.

Součástí programu konference byly též výstavy a posterové prezentace firem zabývajících se geotechnickou činností, výrobou přístrojů pro geotechnická měření a sledování a prováděním geotechnických staveb. Již tradičně byl večer prvního dne konference věnován společenskému setkání v klubu techniků přímo na půdě stavební fakulty, kterého se při cimbálové muzice zúčastnila převážná většina účastníků a hostů konference.
Ve všech tematických okruzích byly předneseny příspěvky čistě teotetické, zobecňující, ale i příspěvky prezentující výsledky řešení konkrétních geotechnických problémů na zajímavých geotechnických stavbách.

Velká část přednášek prvního tematického okruhu věnovaného průzkumným pracím se týkala průzkumných prací pro silniční a dálniční stavby a průzkumům různých typů sesuvů a jejich vyhodnocování. Zobecňující příspěvky seznamovaly s vyhodnocováním vlastností horninového prostředí s využitím statistických metod a vyhodnocením geotechnického rizika při přípravě geotechnických konstrukcí, často s využitím geotechnického monitoringu a numerických metod modelování.

Hlavním tématem druhého okruhu, týkajícího se výpočtových charakteristik a zlepšování, bylo využití laboratorních a polních zkoušek pro zjišťování přetvárných vlastností zemin a hornin. Pozornost byla věnována i druhé části Eurokódu 7 – navrhování geotechnických charakteristik podle laboratorních zkoušek – a jejímu dopadu na dosavadní praxi v oboru. Poměrně značný počet příspěvků věnovaných zlepšování zemin a vlastnostem zlepšovaných zemin vypovídá o rostoucím použití tohoto typu geotechnických prací.

Třetí tematický okruh o základech a stavebních jamách přinesl převážně praktické příklady zajímavých řešení zakládání v nepříznivých podmínkách – na málo únosné základové půdě, v záplavových oblastech, a dále příklady zajištění hlubokých stavebních jam a vzniku a sledování deformací a poškození staveb. Teoretické přednášky se věnovaly kontrole integrity pilot, únosnosti skupin pilot a současnému stavu na poli kotev, tahových pilot a zemních hřebíků.

Posledním v pořadí, nikoliv však rozsahem a množstvím příspěvků, byl čtvrtý tematický okruh – štoly, tunely a přehrady. Množství připravovaných i realizovaných tunelových staveb na Slovensku, zejména pro silnice a dálnice, se odrazilo v kvalitě a různorodosti přednesených referátů. Ty se věnovaly nejen různým technologiím výstavby tunelů, zejména nové rakouské tunelovací metodě, použití strojů a výstroje při ražbě tunelů a štol, ale také vlivu vlastností hornin na deformace v okolí výrubu nebo využití klasifikačních systémů pro návrh tunelu. Zajímavé však byly i příspěvky z přehradního stavitelství věnované proudění vody pod hrází jako nejčastější příčině poruch stability hrází, nebo příklady porovnání předpokládaných a skutečných hodnot deformací přehradního tělesa.

Velké množství příspěvků z různých odvětví geotechniky představovalo značný nápor na všechny posluchače a vyslechnout všechny přednášky bylo takřka nemožné. Je jen škoda, že posluchárna technické univerzity neposkytuje takové pohodlí jako moderní konferenční sály, protože jen několikahodinové posezení v lavicích, které by svým tvarem mohly úspěšně sloužit k vykonávání útrpného práva, bylo obdivuhodný fyzickým výkonem. Ale to je jen nepatrný povzdech, protože organizátoři konference se jinak svého úkolu zhostili velmi zdařile a dva konferenční dny nabité přednáškami, prezentacemi a výstavkami dovedli do úspěšného konce. Lze se jen těšit, co nového přinese příští slovenská geotechnická konference.

RNDr. Ivan Beneš, Zakládání staveb, a. s.