BERANĚNÍ A VIBROVÁNÍ

Vibrování štětovnic do předvrtu vytvořeného průběžným šnekem, vyplněného jílocementovou suspenzí; ochrana pilířů č. 8 a 9 Karlova mostu v PrazeBeranění a vibrování jsou bezvýkopové technologie, spočívající v osazení nosných základových, pažicích nebo těsnicích prvků do zeminy buď pomocí nárazových beranidel, nebo vibrátorů. Jedná se o velmi efektivní technologie s minimálními nároky na stavební připravenost. K jejich přednostem patří malé zatížení okolního prostředí, možnost provedení jednodušších základových konstrukcí i ve složitých základových poměrech a v neposlední řadě možnost jednoduchého odstranění těchto konstrukcí, a to nejen u dočasných pažicích konstrukcí po dokončení výstavby, ale i u trvalých konstrukcí po skončení životnosti stavby.
Technologie vibrování se uplatňuje především v nesoudržných zeminách. Nejčastěji se používají vibrátory volně zavěšené na nosiči. Pro zajištění optimálního průběhu vibrování lze dle místních geologických podmínek a velikosti vibrovaného prvku volit z několika výkonných vibrátorů.Vibrování lze použít i v zastavěných oblastech při nasazení vysokofrekvenčních vibrátorů, které minimalizují nepříznivý vliv vibrací na okolní objekty.
Technologie beranění se používá zpravidla pro vetknutí prvků do ulehlých nesoudržných a soudržných základových půd nebo pro vetknutí prvků do poloskalního podloží. Nárazová beranidla dieselová nebo hydraulická jsou podle typu umístěna na vodicí věži nosiče nebo jsou volně zavěšena na závěsu jeřábu.

 

Beraněná jímka ze štětových stěn vzepřených do kotevních prvků ze štětovnic; rekonstrukce velké plavební komory České Kopisty na LabiRozepřená jímka ze štětovnic, osazovaných do předtěžených rýh vyplněných jílocementovou suspenzí, konzola silniční estakády podél řeky Bíliny, Ústí nad LabemSouvislá těsnicí stěna, vytvořená pomocí vibrovaných štětovnic v úseku ulice Říční–Karlův most, protipovodňová opatření hl. m. Prahy

 

 

 

 

 

 

 

Beranění zápor zajišťujících stavební jámu hloubeného úseku tunelu Komořany v PrazeObvyklé hloubky dosahované při beranění a vibrování prvků se v našich geologických podmínkách běžně pohybují v rozmezí 6–12 m, ve vhodné geologii a při vhodně zvoleném mechanismu se používají i prvky délek přes 20 m.Výběr správného mechanismu a typu základového prvku na konkrétní stavbu je konzultován s technologem firmy, který doporučuje vhodný postup beranění nebo vibrování na základě geologického průzkumu, případně na základě penetrační zkoušky, která z metod průzkumu nejlépe vystihuje možný průběh beranění.
Nosné základové prvky slouží k přenesení zatížení od stavební konstrukce do únosnější vrstvy podloží, přičemž se s výhodou využívá principu technologií beranění nebo vibrování,kdy při osazování prvku dochází zároveň k hutnění okolnízeminy a tím ke zlepšení jejích geotechnických vlastností.Takto provedené základové prvky slouží pak jako klasicképiloty. Pro tyto účely se používají např. železobetonové beraněnépiloty rozměru (čtvercového půdorysu) 30×30 cm až40 (45)×40 (45) cm, nebo kruhového půdorysu do průměru60 cm, které slouží ke spolehlivému založení staveb v máloúnosných základových půdách; dále pak ocelové piloty, beraněnébuď najednou (ocelové roury, svařence), nebo postupně(ze stěnových elementů - štětovnic).
Princip beranění a vibrování se využívá i při zhotovení štěrkovýchnebo zeminových pilířů (viz kap. Zlepšování základovýchpůd metodou vibroflotace).

Pažicí konstrukce slouží pro zapažení stavebních jam, odkopů a přísypů. Používají se převážně vibrované nebo beraněné štětové stěny, které kromě své pažicí funkce mají i funkci těsnicí při provádění stavebních jam pod hladinou spodní vody; v případě suchých jam lze použít záporové (tzv. Berlínské) pažení s beraněnými nebo vibrovanými záporami.
Těsnicí konstrukce slouží k utěsnění určitého prostoru proti průsakům spodní vody. Jedná se buď o dočasné konstrukce,určené pro dočasné těsnění stavebních jam po dobu výstavby,nebo naopak o trvalé konstrukce, např. jako součást protipovodňových hrází nebo jako konstrukce zabraňující šíření kontaminované spodní vody z určitého uzavřeného prostoru (staré skládky, ekologicky zatížené lokality po starých provozech apod.). Pro tyto konstrukce lze opět použít štětové stěny nebo tzv. tenkou podzemní stěnu (viz kapitola Podzemní stěny), prováděnou také technologií vibrování.

Různé způsoby použití konstrukcí zhotovených z beraněných nebo vibrovaných prvků
1a) pažení stavební jámy vetknutou nebo kotvenou štětovou stěnou
1b) pažení stavební jámy v řečišti dvojitou jímkou ze štětových stěn spřažených táhly
1c) pažení výkopu rozepřenými štětovými stěnami

pažení stavební jámy vetknutou nebo kotvenou štětovou stěnoupažení stavební jámy v řečišti dvojitou jímkou ze štětových stěn spřažených táhlypažení výkopu rozepřenými štětovými stěnami

Beranění prefabrikovaných žlb. pilot na stavbě rychlostní komunikace H5 Koper–Lucija, SlovinskoVibrování pilot z ocelových rour průměru 600 mm