Stavba Malovanka – Pelc - Tyrolka

V současnosti pokračují práce na „Souboru staveb Malovanka–Pelc-Tyrolka“, části vnitřního pražského okruhu o celkové délce úseku 6382 m (z čehož 5500 m je tunelový komplex Blanka). Celý tento soubor staveb, který má být dán do provozu koncem roku 2011, zajišťuje jako generální dodavatel firma Metrostav, a. s., generálním projektantem celého díla je společnost Satra, a. s. Společnost Zakládání staveb, a. s., která je na této stavbě z velké části dodavatelem prací speciálního zakládání, zahájila práce již v únoru 2007 na staveništi Troja hloubením rýh pro podzemní pažicí železobetonové stěny hloubeného úseku. Od té doby probíhají práce na zajištění jak hloubených, tak i ražených částí celé trasy. Ve velkém rozsahu jsou zde používány prakticky všechny moderní technologie speciálního zakládání od konstrukčních a pažicích podzemních stěn přes pilotové a záporové pažicí stěny, štětové jímky, injektáž (klasická, trysková) po pilotové, mikropilotové základy mostů a objektů nebo mikropilotové deštníky v portálech tunelových částí.

Letná V letošním roce probíhají práce převážné na stavbě 0079 Špejchar–Pelc-Tyrolka (ŠPELC). V oblasti Letné Zakládání staveb postupně již od minulého roku zajišťovalo velkou stavební jámu hloubeného úseku trasy pomocí záporového pažení, kotveného v několika úrovních pramencovými kotvami. Nad vlastními hloubenými tunely budou v této stavební jámě před vjezdem do raženého tunelu pod Stromovkou vybudovány podzemní garáže Letná s kapacitou 867 osobních aut. Nyní jsou prakticky dokončeny práce na zajištění portálové stavební jámy (SO 9020.02). A v plném proudu jsou již práce na betonáži monolitických železobetonových konstrukcí tunelových tubusů v dilatacích D12-D16. V červenci 2008 byly zahájeny práce na dalším navazujícím úseku hloubené části (dilatace D9, D10, D11). Ten je tvořen stavební jámou, paženou záporovým pažením a kotvenou převážně ve dvou kotevních úrovních. Ze dna této stavební jámy bude v 2. polovině srpna zahájena těžba lamel podzemních stěn. Celý hloubený úsek stavby 0079 (s výjimkou portálové části) realizovaný ze staveniště Letná, tak i hloubený úsek navazující stavby 0080 Prašný most–Špejchar (PRAŠ) bude totiž dále zajišťován pomocí konstrukčních podzemních stěn, rozpíraných stropní deskou, pod kterou bude následně probíhat těžba a budou vytvořeny budoucí tunelové tubusy. Vzhledem k tomu, že na Letné se v podloží vyskytují velmi tvrdé letenské břidlice, a také kvůli dodržení přísných kritérií na svislost konstrukčních podzemních stěn zde budou rýhy těženy hydrofrézou BC 32 na nosiči MC 64. Toto špičkové zařízení společnost Zakládání staveb, a. s., zakoupila pro tuto stavbu a jako první v České republice je trvale zařadila do svého strojového parku.

Troja Také na staveništi Troja pokračovaly práce na hloubených tunelech zajišťováním dalších stavebních jam č. 4, 6 a 7, tvořících další úseky před trojským portálem. Mezitím zde byla po dokončení stavebních jam č. 1, 2, 3 a 5 (otevřeny v roce 2007) také zahájena ražba obou tunelových trub směrem k Letné pod ochranou vybudovaných portálových mikropilotových deštníků a injekčních prací realizovaných nad tunelem z povrchu. Souběžně s postupující ražbou zde prováděla společnost Zakládání staveb v předstihu také injektáž horninového prostředí z průzkumných štol v prostoru budoucí ražby.

Injektáže pod Stromovkou Značnou část výrobních kapacit mělo Zakládání staveb vázáno také na rozsáhlých injekčních pracích, které musely být provedeny v prostoru Stromovky (před Šlechtovou restaurací) v délce trasy cca 160 m nad oběma raženými tunely. Projektant zde požadoval vytvoření kompaktního proinjektovaného bloku zeminy a horniny, vytvořeného z vějířů tryskové injektáže v kombinaci s vrtanými mikropilotami, a to vše ještě doplněné horninovou injektáží prováděnou z průzkumné štoly. V těchto místech se totiž dle podrobného hydrogeologického průzkumu nachází nad budoucími raženými tunely minimální skalní nadloží (mocnost pouze 1–2 m) a hrozilo by tak zde provalení této horninové klenby a proniknutí vody ze štěrkové terasy do ražených tunelů. Tyto práce probíhaly za velikého nasazení (pracovalo zde ve finále současně i 11 vrtných souprav), ale také za maximálních ochranných opatření, aby nedošlo k poškození životního prostředí v chráněné oblasti Stromovky. To, že kvalitní provedení těchto prací je životně důležité pro bezpečné provedení ražby obou tunelových trub ve velmi složitých geologických podmínkách, potvrdilo i souběžné zastižení neočekávané poruchy při ražbě v jiném úseku, kde projekt předpokládal kompaktní skalní horninu, a nebyla zde tedy navržena žádná zvláštní opatření. Došlo zde k neočekávanému výpadku porušené horniny v prostoru čelby a následnému vytvoření trychtýře o průměru cca 16 m, který se vysypal až k povrchu – a to vše uprostřed zelené louky ve Stromovce.

Myslbekova–Prašný most Pravomocné stavební povolení umožňuje v současnosti již také zahájit práce na dalším úseku trasy – Stavbě 9515 Myslbekova–Prašný most (MYPRA) – otevřením stavební jámy „Prašný most“, ze které by měla být zahájena ražba další tunelové části trasy směrem ke Strahovskému tunelu. Práce na této stavební jámě měly být zahájeny společně s otevřením další stavební jámy „Myslbekova“ již v říjnu 2007, ale tehdy nebylo vydáno stavební povolení a stavba má zde téměř roční zpoždění. V tomto úseku se Zakládání staveb vedle realizace stavebních prací podílí i přímo na zpracování realizační dokumentace zajištění obou velkých stavebních jam pomocí kombinace kotveného záporového pažení a kotvených pilotových stěn. Obě jámy jsou velmi hluboké, zajištěné kotvami až v 7 kotevních úrovních. Stavební jáma „Prašný most“ bude v části budoucích portálů ražených tunelů navíc ještě zajištěna pomocí rozsáhlé tryskové injektáže v prostoru před a pod stávajícími hradebními zdmi.

Z výše uvedeného je patrné, že společnost Zakládání staveb, a. s, nasazuje na této liniové stavbě i v roce 2008 velkou část svých kapacit a věnuje úsilí také přípravě a technické podpoře GP při dokončení realizační projektové dokumentace. Přímo na stavbě pak pracovníci operativně řeší dílčí úpravy navržených konstrukcí v reakci na konkrétní zastižené podmínky. Zde firma s úspěchem využívá komplexnosti svého výrobního programu a dlouholeté zkušenosti svých techniků a technologů.

Další velkou stavbou, na které se firma souběžně podílí, je výstavba městského okruhu v Brně – v úseku Královopolských tunelů, kde také zajišťuje hloubené úseky pomocí podzemních a pilotových stěn, provádí injektáže z průzkumných štol a v neposlední řadě provádí rozsáhlou kompenzační injektáž pod objekty, které se nacházejí v poklesové zóně nad raženými tunely k omezení jejich deformací. O vývoji této stavby přineseme v blízké době další aktuální informace.

Ing. Michael Remeš, Zakládání staveb, a. s.

 

Obrázek #1 Obrázek #2 Obrázek #3 Obrázek #4 Obrázek #5 Obrázek #6 Obrázek #7 Obrázek #8 Obrázek #9 Obrázek #10 Obrázek #11

 

Foto 1 |
Stavební jáma hloubeného úseku v oblasti portálu raženého tunelu na Letné je zajištěna několikanásobně kotveným záporovým pažením a kotvenou pilotovou stěnou se žlb. převázkami.
Foto 2 |
Směrem ke Špejcharu již pokračují stavební práce na zajištění předvýkopu pro realizaci konstrukčních podzemních stěn v dalším úseku hloubené části (dilatace D9, D10, D11).
Foto 3 |
Celkový pohled na rozsáhlé staveniště na Letné, kde jsou postupně otevírány jednotlivé stavební jámy hloubeného úseku budoucích tunelů nad nimiž budou zároveň v části vybudovány i podzemní garáže.
Foto 4 |
Betonáž monolitických žlb. konstrukcí tunelových tubusů v hloubené portálové stavební jámě na Letné.
Foto 5 |
Realizace mikropilotových deštníků zajišťujících první úsek ražby na portálové pilotové stěně ve stavební jámě na Letné.
Foto 6 |
Celkový pohled na staveniště hloubeného úseku v Tróji rozděleného na několik stavebních jam, oddělených dočasnými koridory pro inženýrské sítě a tramvajovou trať.
Foto 7 |
Téměř vytěžená a dokončená stavební jáma před portálem ražených tunelů v Tróji.
Foto 8 a 9 |
Na zajištění problémové oblasti nadloží u Šlechtovy restaurace pomocí vějířů z tryskové injektáže a mikropilotových deštníků v rozsahu cca 200 m délky budoucích tunelů bylo nasazeno v poslední fázi současně až 11 vrtných souprav.
Foto 10 |
Injektáže nadloží budoucích tunelových tubusů prováděná z průzkumných štol technologií klasické dovrchní injektáže v oblasti Stromovky (poblíž bývalé Šlechtovy restaurace).
Foto 11 |
Po dokončení všech prací spojených se zajištěním kriticky nízkého skalního nadloží u bývalé Šlechtovy restaurace bylo celé dotčené území chráněného parku Stromovka uvedeno do původního stavu včetně sadových úprav.