Soubor staveb Městského okruhu v Praze – Malovanka – Pelc - Tyrolka

Jedním z důležitých úkolů města Prahy je v současné době urychlené dobudování komunikační sítě. Jedná se především o komunikace městského (vnitřního) okruhu, dále pak o komunikace silničního (vnějšího) okruhu a v neposlední řadě i o radiály a spojky mezi těmito dvěma okruhy.

Důležitou částí těchto dobudovávaných komunikací pro nejbližší období je i „Soubor staveb Malovanka–Pelc-Tyrolka“ o celkové délce úseku 6382 m, z čehož 5500 m je tunelový komplex Blanka a 882 m povrchová část. Trasa je rozdělena na několik staveb:

  • » Strahovský tunel – 2A a 2B stavba,
  • » Stavba 9515 Myslbekova–Prašný most (MYPRA),
  • » Stavba 0080 Prašný most–Špejchar (PRAŠ),
  • » Stavba 0079 Špejchar–Pelc-Tyrolka (ŠPELC).

Letná V letošním roce probíhají práce převážné na stavbě 0079 Špejchar–Pelc-Tyrolka (ŠPELC). V oblasti Letné Zakládání staveb postupně již od minulého roku zajišťovalo velkou stavební jámu hloubeného úseku trasy pomocí záporového pažení, kotveného v několika úrovních pramencovými kotvami. Nad vlastními hloubenými tunely budou v této stavební jámě před vjezdem do raženého tunelu pod Stromovkou vybudovány podzemní garáže Letná s kapacitou 867 osobních aut. Nyní jsou prakticky dokončeny práce na zajištění portálové stavební jámy (SO 9020.02). A v plném proudu jsou již práce na betonáži monolitických železobetonových konstrukcí tunelových tubusů v dilatacích D12-D16. V červenci 2008 byly zahájeny práce na dalším navazujícím úseku hloubené části (dilatace D9, D10, D11). Ten je tvořen stavební jámou, paženou záporovým pažením a kotvenou převážně ve dvou kotevních úrovních. Ze dna této stavební jámy bude v 2. polovině srpna zahájena těžba lamel podzemních stěn. Celý hloubený úsek stavby 0079 (s výjimkou portálové části) realizovaný ze staveniště Letná, tak i hloubený úsek navazující stavby 0080 Prašný most–Špejchar (PRAŠ) bude totiž dále zajišťován pomocí konstrukčních podzemních stěn, rozpíraných stropní deskou, pod kterou bude následně probíhat těžba a budou vytvořeny budoucí tunelové tubusy. Vzhledem k tomu, že na Letné se v podloží vyskytují velmi tvrdé letenské břidlice, a také kvůli dodržení přísných kritérií na svislost konstrukčních podzemních stěn zde budou rýhy těženy hydrofrézou BC 32 na nosiči MC 64. Toto špičkové zařízení společnost Zakládání staveb, a. s., zakoupila pro tuto stavbu a jako první v České republice je trvale zařadila do svého strojového parku.

Celý tento soubor staveb, který má být dán do provozu koncem roku 2011, zajišťuje jako generální dodavatel vítěz veřejné soutěže firma Metrostav, a. s., generálním projektantem celého díla je společnost Satra, a. s. Pro zajištění hloubených i ražených částí trasy jsou ve velkém rozsahu použity prakticky všechny moderní technologie speciálního zakládání od konstrukčních a pažicích podzemních stěn přes pilotové a záporové pažicí stěny, štětové jímky, injektáž klasickou i tryskovou po pilotové a mikropilotové základy mostů a objektů nebo mikropilotové deštníky v portálech tunelových částí. Vzhledem k velkým hloubkám jednotlivých stavebních jam bude statická stabilita všech typů pažení zajišťována pomocí více úrovní převážně pramencových dočasných kotev s prodlouženou životností vzhledem k době výstavby.

Časově prvním budovaným úsekem je stavba č. 0079 Špejchar–Pelc Tyrolka (ŠPELC), která řeší novostavbu částí trasy Městského okruhu (MO) v délce 4320 m. Převážná část trasy je vedena v hloubených či ražených tunelech v délce 3438 m a zbylá část trasy na pravém břehu Vltavy (trojské nábřeží) je vedena povrchově v délce 882 m. Počátek stavby leží před stávající křižovatkou Špejchar v kat. území Dejvice, dále prochází přes kat. území Bubeneč, Holešovice, Bubeneč, Trója a končí v prostoru stávající mimoúrovňové křižovatky Pelc Tyrolka v kat. území Libeň.

Technické řešení stavby i postupy provádění jsou koordinovány v prostoru Letné s uvažovaným „zkapacitněním“ železniční trati Praha–Kladno a v prostoru Tróje a Holešovic s návrhem protipovodňových opatření hl. m. Prahy, etapy 007. Stavba 0079 bude realizována celkem ze šesti stavenišť:

  • » staveniště Letná,
  • » staveniště Nad Královskou oborou,
  • » staveniště Za Elektrárnou,
  • » staveniště Císařský ostrov,
  • » staveniště Trója,
  • » staveniště Holešovice.

Společnost Zakládání staveb, a. s., která je na této stavbě z velké části dodavatelem prací speciálního zakládání, zde zahájila práce již v únoru 2007 na staveništi Trója hloubením rýh pro podzemní pažicí železobetonové stěny hloubeného úseku. Část podzemních stěn s navazující žlb. zdí je zároveň i součástí protipovodňových opatření na ochranu hl. města Prahy (stavba č. 0012, etapa 0007 – Trója). Jedná se o část protipovodňových opatření, která přímo navazují na stavbu MO na trojském nábřeží. Na tomto staveništi dále pokračovaly práce postupným kotvením těchto stěn při zemních pracích a realizací vibrovaných štětových stěn v další části tohoto hloubeného úseku. Všechny pažicí konstrukce jsou navíc na patě těsněny pomocí horninové injektáže, resp. tryskové injektáže, z důvodu omezení přítoku podzemní vody do stavebních jam. Část stavební jámy zajišťovaná podzemními stěnami je navíc hloubena pod patou stěn dále ve skále, která je zajišťována hřebíkováním a stříkaným betonem.

V červenci 2007 se souběžně s pracemi v Tróji rozběhly již také práce v prostoru staveniště Letná, kde ZS zajišťuje další velkou stavební jámu hloubeného úseku trasy pomocí záporového pažení, kotveného v několika úrovních pramencovými kotvami. V této stavební jámě budou nad hloubenými tunely trasy MO před vjezdem do tunelu pod Stromovkou vybudovány zároveň velkokapacitní podzemní garáže Letná s kapacitou 867 osobních aut. V této době již na staveništi Trója pokročily práce tak, že mohla být zahájena ražba obou tunelových trub pod ochranou námi vybudovaných portálových mikropilotových deštníků a injekčních prací, realizovaných nad tunelem z povrchu. Souběžně s postupující ražbou provádí ZS dále v předstihu injektáž horninového prostředí v prostoru budoucí ražby z průzkumných štol.

Intenzivně se také připravuje vše pro zahájení rozsáhlých injekčních prací, které musí být provedeny v prostoru Stromovky před Šlechtovou restaurací v délce trasy cca 160 m nad oběma raženými tunely – vějíře tryskové injektáže v kombinaci s vrtanými mikropilotami, to vše doplněno horninovou injektáží, prováděnou z průzkumné štoly. V těchto místech je totiž nad budoucím raženým tunelem minimální skalní nadloží a hrozilo by zde provalení vody ze štěrkové terasy do ražených tunelů. Tyto práce budou probíhat za maximálních ochranných opatření, tak aby nedošlo k poškození životního prostředí v chráněné oblasti Stromovky.

V další etapě byla v říjnu 2007 zahájena stavba 9515 (Mypra) otevřením stavební jámy Myslbekova, ze které bude zahájena ražba další tunelové části trasy směrem k Prašnému mostu. Zde se ZS vedle realizace stavebních prací podílí i přímo na zpracování realizační dokumentace zajištění stavební jámy. V další etapě se hloubený úsek stavby 0079 realizovaný ze staveniště Letná začne přibližovat Špejcharu. V tomto úseku bude ZS zajišťovat realizaci konstrukčních trvalých podzemních stěn rozpíraných stropní deskou, pod kterou bude následně probíhat vlastní těžba.

Jak je z výše uvedeného patrné, společnost Zakládání staveb váže na tento soubor staveb velkou část svých kapacit a věnuje veškeré úsilí této stavbě již v přípravě a v poskytované maximální technické podporě GP při finalizaci realizační projektové dokumentace. Přímo na stavbě pak operativně řeší dílčí úpravy navržených konstrukcí v reakci na konkrétní zastižené podmínky. Zde s úspěchem využívá komplexnost svého výrobního programu a dlouholeté zkušenosti svých techniků a technologů a v neposlední řadě i zkušeností s geologickou stavbou dotčeného území z množství realizovaných stavebních jam v hlavním městě Praze.

Ing. Michael Remeš
Foto: Libor Štěrba


Obrázek #1 Obrázek #2 Obrázek #3 Obrázek #4 Obrázek #5 Obrázek #6 Obrázek #7 Obrázek #8 Obrázek #9

 

Foto 1 |
Těžba podzemních stěn pro stavební jámy 1, 5, 6 hloubeného úseku v Praze-Tróji
Foto 2 |
Stavební jáma hloubeného úseku tunelů Blanka v Praze-Tróji je v části 1,5,6 zajištěna pomocí dočasných kotvených železobetonových stěn
Foto 3 |
Kotvení skalního podloží pod patou podzemní stěny ve stavebních jamách 1, 5, 6
Foto 4 |
Beranění těsnicí přepážky mezi stavební jámou 4 a 1, 5, 6
Foto 5 |
Stavební jáma 2 po odtěžení na 2. kotevní úroveň
Foto 6 |
Portál stavební jámy hloubeného úseku tunelů Blanka v Praze na Letné je zajištěn kotvenou pilotovou stěnou
Foto 7 |
Celkový pohled na částečně otevřenou stavební jámu tunelů Blanka na Letné
Foto 8 |
Průzkumná štola pod Vltavou, provádění sanačních injektáží pod Vltavou
Foto 9 |
Malovanka, stavba 2A a 2B, těžba podzemních stěn