Realizace protipovodňových opatření na Kampě

Katastrofální povodeň v srpnu 2002 urychlila přípravu a realizaci protipovodňových opatření v oblasti Malé Strany a Kampy, jež byla touto povodní těžce postižena. Levý Vltavský břeh v této oblasti Prahy má velmi nízkou úroveň a Kampa nebyla proti povodni prakticky vůbec chráněna. Navrhované a v současné době realizované protipovodňové opatření v oblasti Malé Strany a Kampy, na nichž se rozhodující měrou podílí společnost Zakládání staveb, a. s., je projekčně i dodavatelsky rozděleno na dva úseky:

  • » úsek č.11 vedoucí od opěrné zdi v Říční ulici přes Kampu k pilíři č.11 Karlova mostu,
  • » úsek č.21 navazující na úsek č.11 a začínající na pilíři č.11 Karlova mostu, vedoucí šikmo k řece, podél restaurace Kampa Park a končící na levém břehu ústí Čertovky do Vltavy

V současné době se realizuje úsek č. 11, k němuž se vztahují dále uváděné údaje.

Principem navrhovaného řešení je vetknutí nepropustné bariéry do vrstev bahnitých náplavů s uvažovaným koeficientem filtrace řádu 10-8 m.s-1, čímž by byla zajištěna jak dostatečné vodotěsnost proti průsaku vody z Vltavy, tak i přijatelná bezpečnost proti proudovému tlaku, tj. proti hydraulickému prolomení nadloží štěrkového souvrství. Matematický model dále ukázal, že však tato bariéra nemůže ochránit koryto Čertovky proti proudovému tlaku, a v tomto případě je třeba navrhnout další opatření.

Vlastní podzemní bariéra je tvořena několika typy konstrukcí složených z prvků speciálního zakládání staveb:

  • » a) štětovou stěnou ze štětovnic Larssen IIIn délky kolem 7,0 m, zavibrovaných do základové půdy a ukončených základovým železobetonovým trámem 0,8/0,8 m s dosedacím prahem. Tato konstrukce je nejjednodušší a nejlevnější, její použití je však limitováno výskytem inženýrských sítí a dynamickými účinky při instalaci štětovnic. Štětové stěny tvoří přesto asi 50 % rozsahu projektované podzemní bariéry,
  • » b) vrtaných žb. pilot prof. 630 mm, resp. 750 mm (pro větší výšky mobilního hrazení) v osových vzdálenostech 2,4-3,2 m, jež jsou v hlavách opatřeny žb. základovým pasem jako v případě typu a). Těsnění mezi pilotami je tvořeno řadou vzájemně se překrývajících sloupů tryskové injektáže. Tento typ má rozsáhlé použití jak v místech, kde nelze vibrovat kvůli dynamickým účinkům na stávající zástavbu i tam, kde jsou inženýrské sítě, jejichž poloha je dobře známa. Tento typ podzemní bariéry tvoří kolem 35 % rozsahu,
  • » c) Poslední typ je nejkomplikovanější a nejvíce nákladný. Skládá se z nosných prvků - mikropilot spojených žb. základovým prahem -, přičemž těsnění zajišťuje řada překrývajících se sloupů tryskové injektáže. Tento typ konstrukce je použit na nejvíce stísněných místech, kde nelze ani vibrovat štětovnice, ani vrtat piloty s ohledem na nepřístupnost pro velkou vrtnou soupravu

Kromě toho se využívá souvislé řady sloupů tryskové injektáže jednak pro podchycení stávajících opěrných zdí, jednak pro vytvoření dostatečně únosných základů pro zpevňující - vesměs rubové - konstrukce.

Obrázek #1Obrázek #2